Autor: host

Biodiverzita na našich polích

Biodiverzitu tvoří různorodost života. V zemědělském významu to znamená především druhová pestrost pěstovaných plodin. Pokud bychom se podívali na kvalitní letecké snímky třeba před 10 lety a dnes, tak bychom zjistili, že pole obhospodařovaná naším statkem jsou různorodější. Je tomu především proto, že v letošním roce došlo k výraznému nárůstu námi pěstovaných plodin na orné půdě. Přistoupili jsme totiž k restrukturalizaci osevního postupu tak, aby byl co nejoptimálněji sestaven z hlediska agronomického, ekonomického a ekologického. Tím došlo také k významnému rozdělení některých půdních bloků nad rámec legislativy a možná, že se dočkáme ještě více pestřejších pohledů do krajiny.

               V letošním roce 2022 pěstujeme tyto plodiny:

Ozimá řepka, jetel inkarnát, jetel luční, bojínek luční, ozimé žito, ozimá pšenice, řepík lékařský, mák modrý, jarní ječmen, oves nahý, oves pluchatý, svazenka vratičolistá, bob obecný, kukuřice na zrno a pohanka obecná. Celkem se jedná o 15 různých plodin. Z celkové výměry připadá v průměru na jednu plodinu cca 6,6 %, což je v ČR unikát. Různorodost tkví také v tom, že pěstované plodiny jsou co nejméně příbuzné. Patří do různých čeledí. Tím je zoptimalizováno fytosanitární hledisko z pohledu chorob, škůdců a dokonce i plevelů.

Při jediném  pohledu do krajiny kolem Domašína je možné spočítat minimálně 7 různých plodin.

V současném osevním postupu je více tzv. zlepšujících plodin. Zlepšující plodina je taková, která zanechává jednoduše řečeno půdu v lepším stavu, zvyšuje úrodnost půdy. Zařazení těchto plodin do osevního postupu je nejlevnějším intenzifikačním faktorem, který může zemědělec udělat. Mezi tyto zlepšující plodiny u nás pěstované patří ozimá řepka, jetel inkarnát, jetel luční, bojínek luční, řepík lékařský, mák modrý, svazenka vratičolistá, bob obecný a pohanka obecná. Z pohledu organického hnojení lze do tohoto seznamu zařadit někdy také kukuřici na zrno, která po sklizni zanechává v půdě ohromné množství biomasy.

Významná část plodin na našich polích je hojně navštěvována včelami a dalšími opylovači. Tyto plodiny jsou totiž medonosné. Jsou to: ozimá řepka, jetel inkarnát, jetel luční, svazenka vratičolistá, pohanka obecná a částečně bob obecný. Do budoucna je samozřejmě zamýšleno i o dalších zajímavých alternativnějších plodinách, o tom ale až příště.

Díky tomu všemu se v naší krajině hojně vyskytuje mnoho druhů hmyzu, plazů, ptáků i další fauny. Není potřeba vůbec diskutovat o přínosu navýšení pěstovaných plodin pro naši krajinu, půdu, vodu, zemědělský subjekt, společnost i národ.

Dříve, než začneme u piva bědovat nad špatným stavem přírody i čehokoliv jiného, je potřeba se nejdříve pořádně a klidně dívat. Velmi často jsou viděni zajíci, koroptve, čejka chocholatá, krkavci, motáci, káňata, poštolky, skřivan polní a další. Stačí se jen dobře dívat, být potichu a naslouchat klidné, ničím nerušené, krásné, úžasné, české, podblanické, předky zanechané přírodě.
Přeji vám všem hezké zážitky z naší přírody a klidné, ničím nerušené pozorování.

S úctou k přírodě i lidem

Ing. Jan Bursík v. r. představenstva Statku Domašín a.s.

Rozumné zemědělství Podblanicka v našem novém logu

Co to vlastně znamená?

Pod pojmem rozumné zemědělství si může každý samozřejmě představit ledacos.
My si pod tím představujeme svou práci, která neohrožuje životní prostředí, životy a zdraví lidí, zároveň je však ekonomicky neplýtvavá a šetrná k přírodě a celkově zvyšující biodiverzitu naší krajiny. Dalo by se také říci, že to je činnost, která není na úkor společensko-ekologického hlediska. Všechny vstupy, chemické, biologické i mechanické jsou realizovány na základě agrobiologických kontrol, čili podle aktuálního stavu porostu plodiny.
Co to ale znamená konkrétně? Jako příklad se dá uvést aplikace přípravků na ochranu rostlin, která je založena na přísném monitoringu škodlivých organismů. Je tedy prováděna jen tehdy, když jsou daný škůdce či choroba přítomni a není tedy uskutečňována paušálně. Aplikace je vždy prováděna jen za co nejoptimálnějších podmínek. Není například prováděna za silného větru či za vysokých teplot. Při vysokých teplotách nad 25 OC některé účinné látky nejen že neúčinkují vlivem jejich degradace, ale také svými emisemi přímo znečišťují ovzduší. Naopak za nižších teplot jejich účinnost také klesá a opět může docházet zcela zbytečně ke znečišťování životního prostředí. Přemýšlíme nad tím, co děláme. A spolupracujeme i s místními spolky včetně mysliveckého sdružení, protože jedině vzájemnou spoluprací lze v krajině, obci a životě dospět k různým avšak kladným výsledkům.
Jako další příklad lze uvést uplatňovaný široký osevní postup. V našem zrestrukturalizovaném osevním postupu je pěstováno celkem 13 druhů polních plodin. Tyto pěstované druhy rostlin jsou mezi sebou minimálně příbuzné a tím je zabezpečeno fytosanitární hledisko při pěstování, tedy také přenosy chorob a škůdců mezi jednotlivými poli. Na námi obhospodařovaných polích je běžné i využívání nejmodernějších poznatků a výzkumů z celého zemědělského spektra.
Samozřejmostí je protierozní přístup v širokém slova smyslu. Ty nejvíce ohrožené pozemky obhospodařujeme tzv. půdoochrannými technologiemi, se kterými souvisí především zpracování půdy zmíněné v textu níže. Některé ohrožené pozemky jsou dokonce zatravněny tak, aby nedocházelo k ohrožování majetku a zdraví okolních obyvatel.
V neposlední řadě se snažíme šetřit s půdní vláhou na základě vhodných pěstitelských technologií, včetně ve velké míře uplatňovaného bezorebného zpracování půdy – půda není obracena, ale je kypřena do stejné hloubky jako při orbě a veškeré půdní složky jsou tak lépe promíseny. Zároveň při tom nedochází k tak razantnímu prosychání ornice a díky tomu je půdní vláha zachována a je k dispozici pro nově zaseté rostliny. Zároveň nedochází k porušování půdní struktury. U půdy díky opětovnému utužení vrchní části nedochází k tam výraznému vypařování vody. Zároveň je u takto zpracovávaných pozemků výrazně sníženo riziko vodní i větrné eroze.

Organickou hmotu vracíme zpět do půdy v podobě zaorávané slámy plodin, pěstováním vhodných meziplodin a aplikací statkových hnojiv především v podobě hnoje. Podporujeme půdní edafon a vracíme znatelné množství živin zpět do půdy. Samozřejmě, že některé pozemky, ikdyž v malém množství, jsou v horším stavu a na tyto pole se přednostně zaměřujeme tak, aby byla půdní úrodnost takových půd rychle navýšena. Na našich polích žížalu najdete snadno.

Svým jednáním z hlediska hnojení minerálními hnojivy zabezpečujeme čisté vodní toky i spodní vody. V žádném případě paušálně nepřehnojujeme a veškerým aplikacím hnojiv předchází podrobný plán hnojení tak, aby naaplikovanou živinu rostlina co nejrychleji využila. Tyto aplikace jsou taktéž prováděny v co nejpřesnější okamžik, v čas skutečné potřeby živin rostlinami. Do blízkého budoucna plánujeme všechny tyto důležité operace provádět variabilně v rámci precizního zemědělství.

Šetrný přístup k hmyzu a včelám je jasná věc. Naprosto bez debat přistupujeme k těmto organismům s výraznou pokorou a poděkováním za opylování některých námi pěstovaných plodin. Pěstováním medonosných plodin je podpořena populace včel i ostatních opylovačů. Včely mají více problémů než je zemědělská činnost. To je potřeba si uvědomit a přistupovat ke krajině a hospodaření v ní komplexně. Jedná se přeci o kulturní krajinu, kterou musíme zachovat v co nejlepším stavu pro další generace českého národa.
Pokud jste dočetli až sem na konec tohoto poněkud vysvětlujícího textu a máte nějaké dotazy, stačí se obrátit přímo na mou osobu. Kontakt stejně jako spoustu jiných věcí je na této nové webové stránce naší společnosti.

Tento blog bude dále doplňován o zajímavosti z naší práce, která nás vážně baví!

Ing. Jan Bursík v. r.

Předseda představenstva Statku Domašín a.s.

Nový web

Vážení přátelé, vytvořili jme pro Vás novou webovou prezentaci naší společnosti postupně zde budeme doplňovat informace o dění u nás novinkou stránek je fotogalerie kterou najdete zde.